Zprznil děťátko

Louny, 12. a 13.1.1593
Vyznání Martina z města Kamenice.
Poddán k outrpnému právu v pondělí po Třech králích léta 1593.
Vyznal, že děťátko leželo na kolíbce a on k němu přišel do světnice a prst do přirození mu vstrčil.
Po trápení toho dne se přiznal, že i s přirozením svým činiti měl.
Item poddán k outrpnému právu v outerej po Třech králích, vyznal, že když všel do chalupě, leželo děťátko na kolíbce v světnici přivázaný a on přijda k němu, prst strčil mu do přirození a potom hned skutek tomu děťátku stáří šestnácti nedělí učinil a jej zprznil a s ním činiti měl. Vtom na něho téhož dítěte matka přišla, jeho vodehnala.
Item více, když šel z vorání, obcoval s jednou děvečkou, víc s jednou ženou, víc s jednou děvečkou.
Item s jednou vovcí chtěl míti činiti. Sedlák ho vodehnal.
Item s jednou děvečkou činiti měl stáří vosmnácti let.
Item ukradl kabát, košili, šavli, loket mochejru, cejchu, dva lokty barchanu.
Item barchanku, pláštěk v Praze.
Item v středu vyznal, že ukrad ručník, košili, sukničku dítěcí sváteční, klobouk, řemení od nádobí koňskýho. Slepice lapal.
Item vyznal, že měl činiti s teletem a sviní.
Item všeckno toto vyznání v pondělí, ochtáb Tří králů, souc naprostřed rynku přivezen, potvrdil že jest to tak, co jesti mluvil a k čemu se přiznal; že na tom chce umříti a že je to tak.
A tak hned na rynku ruka pravá jest uťata jemu a potom na místě popravním kolem hnáty zlámány sou mu a hlava sťata a na dlouhej žerd vystrčena i ruka. A tělo jeho ohněm spáleno.
A tak za svý zlý činy konec vzal toho dne.