Matouš Pseček ze vsi Kačic, poddaný pánův Sušických

Rokycany – Léta 1594 v outerej po Sv. Kyliánu na trápení se přiznal:
1. Přišel sem do města, když měli bránu zavírati a vlezl jsem voknem do sladovny Ambrožovy (Ambrož Havlovic, měšťan, r. 1596 rychtář městský v Rokycanech) a v ní dva dny ležel. Potom v noci vylámal jsem mříži železnou v podejizbí a voknem do něho vlezl, a z truhly, na niž klíč byl, pobral jsem pět kusů povlečení tenkého a ráno, prve než se brány otevřely, od něho jsem vyšel a čekal jsem u Plzeňský brány za tou zahrádkou. A když branný otevřel, hned jsem z města vyšel a branný mě neviděl.
Též vzal jsem Ambrožovi čtyry sejry, kteří vážily po 10 librách.
To povlečení prodal jsem mydlářce v Březnici za 1 kopu a to jsem propil. Sejry pak tři krejčířce, Jana Paulovic ženě, která mi z povlaky košili a fiertuch ušila, dal, a čtvrtý jsem snědl. Když se mne mydlářka ptala, kde jsem to vzal? Pravil jsem, že mi to má mátě dala.
2. Sládkovi Jiříka Bakaláře vzal jsem plášť, galioty (kalhoty), kabát, kožich, punčochy, červený klobouk a to jsem v Praze Tobiášovi židu, kteréhož dobře znám a dům jeho vím, ve 3 kopách zastavil.
3. Ambrožovi podruhý vzal jsem nůž řezací a tehdáž v sladovně přes noc jsem byl.
4. Slavíkovi v Rakový vzal jsem kabát, sekeru a smetanici. Ale to mi zase odňali.
5. U Jiříka Bakaláře zámky jsem stloukl, jeden železným hřebem a druhý vidlemi stočil a otevřel.
6. Sládkovi Mirošovskému vzal jsem kabát a galioty a prodal na jarmarce.
7. Drážďanovi ze vsi Hodějovic, vlámavší se mu do komory skrze podlahu, vzal jsem čepici aksamitovou a 11 kop v měchejři z truhly. Jakýmsi železem, které v komoře bylo, zámek jsem otevřel. Čepici zase má, ale peněz nic, neb jsem je zakopal při cestě mezi lukami u jakéhos dubu a břízy, jdouce z Březnice k Bělčicím. Ale on je nenajde; než já, kdybych s ním šel, okázal bych mu. Z nich jsem toliko 8 bílých grošů vzal.
8. Šafránkovi v Sušici v sklepě v truhle vzal jsem 6 kop. O ty jsem se rozdělil s Reginou děvkou.
9. Skálovi v Pátku vzal jsem nůž řezací.
P. Jan Piškule, spolu radní města Sušice vyslaný, k tomu nic neříkal: že jemu nic není poručeno. Nebo p. primas jejich v zimě téhož Matouše Psečka z Nového Města Pražského, kterýž pro krádež také v vězení držán byl, sotva vymohl. Pročež jest za příčinou obilí, okolo popravy, kteréž již k dozrání přichází, mečem strestán.