Moření lidí čarami, Prostředek proti vším

Tábor, 18.-25.3.1591
Markéta Ledvinková.
Léta etc. 1591, ten pondělí po třetí neděli postní, jsouc podána k útrpnemu právu markyta a jináče Ledvinková v městě Hradišti hoře Tábor, jsouce tázána k tomuto se jest přiznala slovo vod slova takto:
Item: k tomu se znám, že sem tu prst sušila v komíně. A tý prsti sem nabrala doma u světničního úhlu v tom místě, kde nejprve slunce z hory vychází. Před sluncem sem jí nabrala, prvé nežli jest slunce z hory vyšlo. A nabravši jí, tý prsti, v komíně sem ji, tu prst, za devátého dne sušila. A potom vzavši hlavu člověčí, s tou prstí vodou sem tu hlavu prolívala a kouzla činila. A tím abych lidi sušila a mořila, s kejm bych se svadila. A na to že jest mne navozovala a tomu učila Anna Šandová s Podolí, nebožka, aby jí tam čertí po smrti hlavu strhli! Kdyby jí nebylo, že bych já v toto místo nikdá nepřišla. Vona mně tomu učila a tu hlavu mi sama přinesla do mýho domu.
Item více vyznala:
K tomu se znám, že sem Rakovskýho dva syny tak těmi čárami usušila a umořila. Tak s tý prsti, kterou sem v komíně do devátého dne sušila, a tu hlavu prolívavši ta kouzla sem nosila a vylívala na cestu, kde chodili synové Rakovskýho, do sadu mezi dvíře. A voni přes to přešli i ten jejich pes. A tak sem je usušila. Potom zemřeli. A to sem jim po třikráte dělala a lila ta kouzla. A tam sem dělala, aby dobře nebylo. A proto sem jim to dělala, že sou se se mnou vadili a dávali mi šelmy starý.
Item více se přiznala:
Kuchařku ze špitála Klikovou taky sem usušila a umořila týž takovejmi čarami strojenejmi s tou prstí a s tou hlavou. Prolívavši nosila sem ty čáry na louku špitálskou. A to proto sem jí to učinila, že jest se se mnou vadila a dávala mi hromy, báby.
Item více vyznala, kdo by taky jinej přešel ty zlitiny, že by každej usechl a potom umřel.
Item více se přiznala:
K tomu se znám, že sem měla hlavu člověčí v svej komoře. Přinesli sme ji z Oustí s Annou s Popadkou s Čekanic, kteráš jest u Jaruška v Čekanicích. Vzali sme ji v Oustí v kostnici. A vona jest ji sama Anna Popadka vzala, svázavši ji do plachty a kázala mi ji namočiti.
Item: Koření sme, kolovratec, na rozcestí kopaly a prostřelený koření, tolitu a chebdí. Ale to sme tím dobytku vopravovaly, kravám a sviňám.
Item více vyznala na konci života i v poslední hodinu takto:
Že Anna Popadka těmi Rakovskýho syny vona vinna nic není a vo tom že jest vona nic nevěděla. Že sou voni prvé již byli pomřeli, než sme my tuto hlavu přinesly z Oustí. Že je měla jinou.
Item více se přiznala, že jest vona tou hlavou, kterou sou s Popadkou přinesly na podzim z Oustí, těm synům Rakovskýho nedělala těch čar, ale že jest prvé jinou hlavu měla, kterou jest jí ta nebožka Šandová z Podolí přinesla. A na ty na všecky kouzla že jest jí vona navozovala. A že Anna Popadka o tom nic nevěděla. Že ji nechce na svou duši bráti.
Item: Když sme my na to koření chodily s Popadkou tento podzimek vo čerňovským jarmarce, teprva sme my tu hlavu přinesly. To je byla druhá hlava. Tou sem nic nedělala. Vyhodila sem ji ven, smrděla.
Item, když tázána byla na žádost Rakovský z strany vší, uměla-li by vodělati, aby jich neměla, takto jest vyznala:
Má milá Rakovská, když mi Pán Buoh pomůže s týto mý těžkosti, že já i od těch vší tobě spomohu, že jich míti nebudeš!
Item více se přiznala, že dobytku, kravám na vši spomáhala takto:
Nejprvé aby navařila slámy vovesný a tou vodou s tý slámy udělaje louh zs toho popela, kteréhož by v pašije, hned jakž začnou, od Květné neděle až do Velkýho pátku, nachovala a tím aby dobytek myla, že nebudou míti vší. A že jest tím taky Hazukovej krávy zhojila.
Item k těmto ke všem artikulům svrchu psanem se jest přiznala, že jest to všecko věrná pravda, což jest tu koliv a vo čem vyznala. A na tom na všem jest umřela. Jediné tu Annu Popadku jest vodvolala.

A jest za živa zahrabána a kolem probita.
Stalo se ten outerej po Družebnej neděli léta svrchu psaného. A k tej popravě vyslány osoby radní tyto: pan Jan Hubatej, pan Jiřík Kabrnát. Stalo se za ouřadu rychtářství pana Pavla Kábry, rychtáře ložního.