Rokycany – Léta 1599 v pondělí po památce sv. Trojice (7. června 1599)
Káča cikánka, souce ptána, poněvadž těhotná byla a koření sobě vařila a již se plodu žádného v ní nenachází, kam by to z sebe poděla?
Oznámila: Že se jí v tom křivda činí a v svém pannenství i poctivosti zůstává. Na Jana Marjánku že nic neví a on že ní vinen není. A koření, to že sobě pro zuby světlé nosí a zuby, když jí bolely, ním kouřila. Kopytník že její není a že ho neměla ani nikdy nepožívala. A na Marjánku že proto pravila, že jí baby slibovaly, jest-li vinen, že jí sobě vzíti musí.
Peněz 2 kopě že sou Marjánkovy a že jí je schovati dal. Plášť že jest také Marjánků a že jí ho půjčil, když s pánem na jarmark jela.
A když posláno bylo pro bábu, ohledali jí. An z ní mléko teklo, zase jí předkládáno, a vždy pravila, že neví, kde by se jí to vzalo, že se na Pána Boha dokládá.
Jest metlami z města vymrskána a na věčnosť od města vypovědína.
Povídání o právu, výslechu a trestu v Českých dějinách, převážně z 16. a 17. století.
