Dobruška 14.7.1593
Vyznání Káči Votroubkový na trápení i po trápení, a na tom umřela:
Káča, Rozumčina dcera, že jest jí mluvila, když Votroubková pravila, že sou ty věci neskrytý, poví-li na ni, že se bude mstít spravedlivě i nespravedlivě, věrně i nevěrně.
A jest tak, že jsem n. Vrbovi položila cihličku na okno a dala sem mu tím znamení, aby za mnou šel. Neb sem s ním líhala. A třikrát sem s ním ležela. Přišel do zahrady n. Vrba a usedl pod štěpem. A upad na něj srp s štěpu. A on jej vzal a nažal trochu ovsa zajícům. Zavázal jej do šátku, šel do síně a vsedl na peřiny. A toho ovsa nechal tu. A já mu kázala nahoru na lůže. A Pavel Tisků s mynářem jakejmsi tloukli na dvíře. Já jim otevřela a šla sem nahoru a oni za mnou. A Kulhavej Myšků taky. A ptali se na mýho Tomáše, jest-li doma. Já jim pověděla, že není. A Kulhavej řekl nebožtíkovi: “Pane, hrome, co děláš? Však mi Vrbka poručila, abych tu já hospodařil!”
A svíčka hořela na truhle nahoře a druhá dole v světnici. Myšků Kulhavej s Tiskovým Pavlem a jakejsi mynář, toho neznám, na lůži ho škrtili. A já jim řekla: Ó zrádci, co ste to zle udělali! A mněl n. dva prsteny hrubý. Chtěli mu je vzíti; já jim nedala. Potom ho dolů snesli, Pavel a ten mynář. A Kulhavej šel za nimi. A řekli mi: “Povíš-li na nás, udělámeť tolik!”
A Tomáš můj když přišel, oni utekli. A řekl mi: “Ale milá brachu, co jest tomu člověku?” Neb byl ještě trochu živej. A abych zle živa nebyla, mne trestal, slyšíc o mně takové věci, že se mnou Vrba líhá. A nic o tom nevěděl, aby se mnou líhal. A skonal mu na jeho rukou. Nebo Tiska vsed na něj s tím mlynářem. A proto ho zabili, že se mnou líhal. A všickni se mnou líhali. Pavel ho zabil a měl voštěpačku a udeřil ho ní. A Kulhavej ho nebil, ale stál u truhly. Oni sou vinni! Oni sou ho zabili, aby se mnou nelíhal. A Myšků Kulhavej taky se mnou líhal.
Pavel Tiska přišel jednou k nám, já ležela za kamny, on vlez ke mně a ležel se mnou. Ten lotr, ten zrádce Černej taky se mnou líhal.
Nález.
Tu my purgkmistr a radda m. D. jejího přiznání na trápení a po trápení pováživše, kterak jest se skutku smilného a cizoložného s cizími mužmi i mládenci dopouštěla a skrze ni potomne i z světa n. Vrba sešel, takže zaškrcen aneb zamordován jest na loži jejím, a ona přítomna byla, na žádného nezavolala a ani nazejtří neoznámila, takže i skrze to hroznou, však křivou přísahu učinila. Protož pro takovou její velikou nešlechetnost… mečem aby strestána byla. Dále v milosti i nemilosti J. M. zůstává.
Actum nálezu ve středu po s. Markétě léta 1593.