Měl vypálit Rakovník

Rakovník, r. 1511
Klimeš z Sádku, člověk pána Dešnického, jsa tázán dobrovolně před urozenými vladykami od pana hajtmana hradeckého Jeho Milosti k tomu vyslanými a před purgkmistrem a konšely rakovnickými toto jest seznal:
Že když jsem šel po hrázi u Vinařic, potkal mne nějaký člověk holý, veliký, v koumarové sukni. A šel z Vinařic do krčmy. I řekl mi: “Starý, kde chceš jíti?” A já řekl sem: “Kde mne Buoh obrátí. Zda jest málo vesnic?” A on mi řekl: “Proč neděláš? Všaks ještě dosti čerstev! Byl-lis v Lounech? Jak je tam?” A já mu řekl: “Zle jest tam! A jest dosti dělníkuov!” A on mi řekl: “Chceš-li to udělati?” A já mu řekl: “Co? A proč bych neudělal?” A on mi dal šest kostí s knoty a s puštičkami a řekl mi: “Jdi do Rakovníka a vlož to, kdež ty rozumíš!” A já sem to od něho vzal. A dal mi 10 grošů míšenských. A měl mi dáti ještě 12 gr. míš., když bych to udělal. A já, když on odšel ode mne, i zahodil sem to všecko do rybníka a zatlačil sem to v blátě a v vodě. A měl sem to nésti v brašničce.
A také pověděl o žhářstvie, když byl tázán: “Všaks pravil, že kto by měl Rakovník vypáliti, že by byl mezi námi!” A on řekl: “A já jsem pravil, ale mínil sem tím sám sebe.”
Toto pak při trápení jest seznal:
It. vyznal týž Klimeš, že sou byli v té rotě tři: Urban, Jíra Šolta, Vondráček Černý.
It. oznámil a vyznal, že Jakubovi a Janovi Rosa zavdával peníze, aby Louny vypálili. A tajž Rosa má sestru, říkají jí Anna. A jest za krčmářem v Černíně. Ale tajž Rosa není nikdý místem, než bajvá u sestry té Anny….