Tábor, 19 a 22.3.1568
Vyznání Pavla, poddanýho pana Koňasa z Vydří
Léta etc. tisícého pětistého šedesátého vosmého, ten pátek po svatém Řehoři, jsa tázán na trápení Pavel, poddanej páně Koňasů z Vydří, syn nebuožtíka Picka, vyznal jest toto slovo vod slova takto:
Item toto jest nejprvé vyznal:
Vovci sem jednu ukradl Danihelovi Hladíkovic v stodole v noci. A v tý stodole byl chlívec na řetěz zavřenej a v tom chlívci sem ji vzal. A nesl sem ji domů a doma sme ji snědli. A kůži sem zřezal a vyhodil.
Item: Druhou vovci sem ukradl Martinovi Truhlářovi. Tu sme taky doma snědli. A kůži sem prodal mezi koželuhy jakés vdově, dal sem ji za pět krošů míšenských. Tu sem vzal doma ve dvoře Kletečkovic. Přišly k nám do dvora a já sem ji v noci vzal s chlíva a zabil.
Item: Dvíři sem u cihelny panský vzal a ukrad nočně, v noci, tak před dnem. A nesl sem je domů.
Item: Žlutickýmu sem vzal radlici v noci na dvoře a prodal sem ji Jankovi do Slap za pět krošů míšenských.
Item: Zvoníkovi sem houžev ukradl v noci na dvoře před stodolou. Tu sem prodal ve vsi Roudným, jdouce k Soběslavi, jakýmus sedláku. Dal mi za ni čtyři bílý kroše bez dvou peněz.
Item: Ty vovce sem míval v tý jámě. A moje žena vo tom vo všem jest věděla, že já to kradu. Trestávala jest mne, abych toho nečinil, a já jí poslouchati nechtěl.
Item: Na Štědrej den sem se do šlejferny vylámal, stočivši a vodehnuvši zámek na skobě. Ten sem zámek vzal domů. A potom sem do flejšerny vešel. Tam sem pobral železa, voškrdy a palici železnou a brus, hřebík, jako jím stavidla vytahují, želízka, nože, neobkládaný čepely, břetena. A tak sem tam škodu jim učinil, nožířům. Sám jedinej sem to činil, žádnej jest mne na to nenavozoval.
Item: Tu palici a jedno břeteno prodala žena moje ve Lhotě, za Jordánem, jako Bouslav, to prodala tomu Bouslavovi. Palici dala za 8 krošů míšenských a břeteno za dva bílá kroše. Tak jest mi pravila. Snad je vona mohla to dráže prodati. Toho taky nevím, věděl-li je vo tom ten Bouslav, že jest to kradený. Toho sem já nenosil, nosila žena moje.
Item: Něco sem toho železa schoval u Oubětovic pole v strouze, přikladl sem to votýpkami, brus a jedno břeteno a jeden voškrd.
Item: Ještě ty tři aneb čtyři želízka, ty čepely mám doma a jeden voškrd a ten zámek, který sem vzal u tý šlejferny. To je tam pod lavicí.
Item: Slepici sem jednu zamrštil bičem u Tomanovic dvora. Tu sme snědli doma.
Item: Hus jednu sem ukradl mistrovi popravnímu. T jest sama k nám přišla za houserem do dvora a já sem ji chytil. A snědli sme ji doma.
Item: Vobilí sem snopy nočně vobřezoval srpem. A mlátil sem je ženou pístem v noci. Mandlík sem jeho vymlátil. Toho nevím, co jest ho bylo, mnoho-li; neměřil sem jeho. Tak sem je donesl do mlejna do soukenickýho. Dali mi za ně sedm pecnů chlíba.
Item: Kolo sem jedno ukrad Balhoňovi v stodole v noci. A nesl sem je v noci domů a potom sem je vobloupal doma s něho železa, šíny a kruhy čtyři a šest šínů.
Item: S toho kola sem tři šíny a dva kruhy prodal do Slap Junkovi po českým kroši. Dal mi za ně pět českejch krošů. Ale von vo tom nevěděl Junek, by to bylo kradený. Pravil sem, že sem je našel po vohni.
Item: Tři šíny týž s toho kola a dva kruhy sem prodal Pavlovi Soukupovic do Čekanic, taky po českým kroši. Toho patero sem dal po českým kroši. Dal jest mi za ně pět českých krošů. Ale von vo tom ten Pavel taky nevěděl, bych já to ukradl. Pravil sem mu taky, že sem to našel po vohni.
Item: Když sem šel na žeň s rybnikáři, bylo jich jedenáct a já dvanáctej, tu sem se s nimi shledal v Benešově na hospodě, a potom ráno sem s nimi šel k Praze. A voni nějakou ženu strčili do potoka, Slavíček. Ale neutopila se, dobyla se jest zase.
Item: Proto sem vod svýho pána ušel s mateří: Vočím vymlátil pánu nějaký vobilí a my potom ušli pryč vod pána toho.
Item: Mrkev sem vytrhal Martinovi Valentovic na zahradě. Asi s věrtel sem jí vytrhal.
Item: Vo tom vo všem jest věděla žena moje a to taky maso jídala, strojívala, vařila.
Item: Černej Hlavinka jest se mnou pro to kolo chodil do stodoly k Balhoňovi a pomáhal jest mi jeho krásti. A mne na ně navozoval, abych je ukradl. Když sme ponocovali, kázal jest mi je vzíti. Já sem nevzal, jen to jedno. Toho já nevím, kdo jest jich více pokrad, von-li Hlavinka čili kdo jinej. A ten Hlavinka jest Bulíčků bratr. Tak chodí votrhanej.
A na tom na všem umříti chci.
I umřel jest. A jest voběšen v pondělí léta svrchu psaného. A tento jest kšaft a toto vyznání jeho jest sepsáno vode mne Jana Řepky, písaře k tomu nařízeného.
Amen.