Nymburk, 29.11.-3.12.1596
Vyznání Kašpara z Třebový Moravský.
Léta 96 v pátek po svaté Kateřině Kašpar z Třebový Moravský, odeslaný ku právu města Nymburgka od Jeho Milosti urozeného pána, pana Karla Záruby z Hustířan etc.,
před trápením oznámil, že nemá žádného tovaryše krom toho z Čáslavě, Jana Pařízka. Jsa ptán, kolik jich bylo v tý šibenici čáslavský, oznámil, že neví, než že mu povídal Barvíř z Čáslavě, nájemníék u Hradecký brány, že jich bylo deset s lucernami.
Jsa na řebřík dán a z něho střžen, oznámil, že sou toliko dva byli v tý šibenici, on Kašpar a Jan Pařízek, který slouží v Čáslavi u Kryštofa Koželuha na předměstí Horským. A on Jan Pařízek vzal díl provazů. Chtěli sme těch provazů dáti požívati koňům s chlebem, že jim nepřekazí. A řebíky když do žlabu vrazí, rádi jedí. Vobojky když koňům potře, nemůž jim uškoditi. Koření, které u mně nalezeno, dal mi Pařízek Jan, aby se koňům dávalo. Toho sádla strojenýho s kořením dal mi ras čáslavský. Dal sem mu za ně dva bílá.
Též oznámil: V službě u pana Jana Záhonce Mach z Krchleb o tom věděl, že máme jíti do šibenice. Byl se mnou, špitálníkem ten Pařízek, namlouval mně u Střebinskej, pod Oselmou mně namlouval, abychom spolu šli.
V pondělí po svatém Vondřeji Kašpar z Třebový, Moravec sa vyveden k tázání, vyznal, že jest ho Vondřej Pařízek na to navedl, aby s ním k té šibenici šel; a to, co sou učinili, aby to vykonali. A on Vondřej že klíště sebou vzal, aby hřebíky, kterejmi provazové přibiti byli, těmi klíštěmi vytahoval.
It. sa stržen z řebříku vyznal, že jest mu těch klíští, vydobyvši je z kapsy, Vondřej podal.
It. vyznal, Mach špitálník že má falešný klíče, kterej s ním u n. Záhonce sloužil.
It. též vyznal, že sou z vobilnice vzali půl korce pšenice a že sou brannejm hřebíkem petlici od té obilnice vytáhli.
It. též vyznal, že ten Mach brával peníze svému pánu, že mu někdy, když co vzal, dal 2 groše, 3 grejcary etc. A sám ten Mach že celou noc žral.
It. též vyznal Kašpar, že jest tomu špitálníkovi šaty pokradl.
Když naň dotázka učiněna byla, proč to učinil, oznámil, že jich těžce nevydělal.
V outerej po témž svátku Kašpar, sa k trápení vyveden, vyznal, že jináče není, co jest prvé mluvil; že sou sami dva k šibenici šli a to společně že sou páchali a ty oběšené uřezali. A že jest on Vondřej jeho na to navedl.
It. vyznal, že psem jednu slepici uštval a spolu s Matějem špitálníkem že ji spolu u brannýho Jana u Hradecký brány snědl.
It. ty hřebíky, že jest jich měl užívati, aby je do žlabu vrážel, že dobře jedí koni.
Povídání o právu, výslechu a trestu v Českých dějinách, převážně z 16. a 17. století.
