Hons Naypaur

Rokycany – N. 1. Leta 1630 v pondělí (28. ledna 1630) post Conversionis S. Pauli v přítomnosti Mikuláše Mandle, Jana Píseckýho a Matěje Strážskýho, rychtáře městského, Hans Naypur, a jakž děvečka Šmolcovic praví, že mu říkají Kašpar z Hiršprugu, dobrovolné vyznání učinil:
Předně, že Jakubu Optaliusovi a Tomáši Skálovi zde při městě šest špalků včel vyloupal.
Item ve vsi Přísečnici, od Zbirova půl míle, sedm špalků včel vyloupal. Z nich medu bylo 36 žejdlíků. Ten na právu zůstává.

Med že prodával:
Václavovi pernikáři … 8 žejdlíků
Item témuž podruhý … 16 žejdlíků
Voršile Kavkovic … 19 žejdlíků

Item že jest poslal po pohunkovi, který se po něm na službu k Juliusovům dostal, prodávati med, a že neví, jak ho na mnoze bylo. Ten jistý pohunek mu se s penězi nevrací. A že má švagra kováře v Ejpovicích, jménem Pavla. Ten mu takový včely loupati napomahal.

Item pastejř Páteckej že jim na takový med nádob půjčoval a jistý díl medu že jsou mu odtud dali.
A on o tom o všem věděl.

Item našlo se při něm v měšečku kus dřeva od Božích Muk a hliněný skořepiny, pravíc, že to vše v soli v Amberce světiti dal a toho na opravu svých koní užíval.

Item, když ke kterému koni přijíti mohl, že mu podkovu odtrhl a s ní tomu koni škodil.

Item v Němcích že jednomu zemanu 12 ovec ukradl, ale že je zase jemu vrátiti musil.

Item od praporce, davši se v městě Plzni verbovati, utekl.

N. 2. Ve čtvrtek (31.ledna 1630) post Septuagesimae jsa examinírovaný právem útrpným v přítomnosti Mikuláše Mandle, Matěje Lába, Jana Píseckýho a Jana Klečky z rady k tomu vyslaných, podobně k tomu se přiznal, že včeličkám od roku škodil a Jakuba Optaliusa a Tomáše Skály včely sám vyloupal. Pohunek Juliusovic že toliko jednou s ním byl a na Schildwachu stál. Jednou taky že v Rakovníce med za svý peníze koupil, pintu že prodával po 4 pacích zde po 5 pacích (1 pac = 4 krejcary). Žena jeho že jest umřela a pochována v Mastbachu.

Řetězu od vozu neukradl, ale jej našel.
Sladu u Juliusa z sladovny plnou vanu nabral.
U pastejře Páteckýho toliko jednou byl a nač on hlavy člověčí a kobylí užíval, to věděti nemůže.
Děvečka od Šmolců z úst v uši mu mluvila, že jest svú ženu kratcí zabil a pátý den umřela a že toho v Plzni ještě tři osoby povědomi sou. Děti má dví, Krystynu a Mertli a ty zůstávají v Neulingu, u jeho ženy bratra.
Tovaryšstva žádnýho neměl.

N. 3. V pátek (1. únory 1630) při třetím trápení vyznal, že nic víc neví praviti, než-li co včera vyznal, doloživší toho, že jest med prodal pernikáři na posledy potřetí u Zbirova včeličky vyloupal.

Ty tři peníze, v měšci nalezený, že mu branná na chléb je dodala. Peněz žádných neměl ani nezahodil jako i žádných koní. Jak živ prvé se toho nedopustil až letos z návodu. O své ženě, že jest umřela a on jí nezabil. Kdyby měl lhůtu danou, že by chtěl kundschaft ukázati.

A toho všeho trápením tímto potvrzuje a milost žádá.

Vynešen ortel skrze p. purgmistra Jakuba Optaliusa (Jakub Optalius z Třebenic, člen rady mestské v Rokycanech v letech 1630-1671), aby spálen byl.

Pohunek Juliusů, který s ním jednou při loupání včel byl a na schildwachtu stál od biřice ku popravě veden a tam mu má se přes kládu pardus dáti a od města provandrovati (povinen jest).