Solnice, 27. a 28.4.1638
Vyznání zločinné Pavla Palečka, někdy staršího pacholka Ještětického.
Léta 1638, v outerý po neděli Jubilate, jinak 27. Aprilis, Pavel Paleček před trápením i při trápení se přiznal, mluvě to:
- O tom dobře vím, že šafář Jakub poručil mně toliko ku potřebě čeládky půl korce pšenice vzíti, a já jí vzal 1 korec.
- Též o tom vím, že šafář s Ševcem purgkrabím vzali spolu panské soureže půl druhýho korce.
- Šafář, cokoliv obilí panskýho pobral, to všecko sám k fišmejstrovi nosil.
- Velel mně také šafář, abych já z panský stodoly obilí do stodoly jeho nosil, že on to zaopatří. To sem konal.
- Mandele když sme měli dělati, poroučel mně šafář, aby se některý snop převrhl, tak aby mohly z počtu vyjíti.
- To také vím, že šafář z stodoly panské z mlatu do chalupy své obilí jest nosil.
- I to mně vědomé, že šafář slámu ječnou, seno, sekaninu, co jí potřeboval, bral. A když sme proti tomu co řekli, nám sakramentů nadával. A bychom my tím nevládli, že on sám z toho odpovídati povinen bude.
It.: Kázal šafář, abychom se nic víceji nepřiznávali krádeže, než k půl korce pšenice. - O obcování zle s cizími manželkami: K tomu se znám, že sem se Hrbkový přídržel a s ní obcování ne jednou, než mnohokráte měl. A s Turtinkou toliko jen 1 činiti sem měl.
- O tom také vím, že šafář s vostrovskou šafářkou scházeli se ve mlejně a mínili spolu ujíti.
Na kteréžto vyznání zločinné ortel od práva učiněn. Poněvadž Pavel Paleček jak krádeže, tak i cizoložstva s cizími ženami se dopustil, pro takový skutky na hrdle mečem ku příkladu jiným strestán a sťat býti má. Avšak v milosti i nemilosti vrchnosti se zůstavuje.
Act. tohoto ortele za purgk. Stanislava Jircháře 28. Aprilis léta 1638
Zápis Pavla Palečka, někdy pacholka staršího ještětického z 30.4.1638:
Já Pavel Paleček známo činím tímto zápisem:
Jakož sem se pro své zlodějství, též cizoložství, kterého sem se dopustil, přestoupiv jedno i druhé boží přikázání, též také proti Jeho Milosti urozenému p. Simeonovi Applmanovi z Kalchreitu a na Solnici, od J. M. Cí. por. nejvyššímu a rytíři, pro krádež J. M. pána obilí z obilnice, též i v stodolách se dopustil a tudy sem se do vězení šatlavního dostal, pro kterejžto jeden i druhý skutek můj podlé ortele od práva vynešeného měl jsem hodně na hrdle mečem strastán a sťat býti, však na veliké a snažné přímluvy dobrých a poctivých lidí, duchovních i švédských, J. M. pán mně milost učiniti, hrdlo darovati a na tento zápis z takového vězení propouštěti ráčí:
Předně uvoluji se tímto zápisem, jestliže bych se kdy jakého zlodějstva podobného aneb skutku cizoložného v nejmenším punktu dopustil a to na mně shledáno bylo, tehdy beze vší milosti, neberouce sobě žádného práva duchovního i švédskýho na pomoc, ani žádných přímluv, aby mne J. M. pán na hrdle ku příkladu jiným ztrestati dáti poručiti ráčil, tomu povoluji.
A jestliže bych buď já, nebo kdo koliv z přátel mých buď proti vrchnosti právní, aneb proti komu koliv vymstívati se chtěl aneb nějakou pohrůžku činil, tehdy aby mnohem větší pokutou ztrestán byl, tak jak by se J. M. pánu nejvýš nejlépeji dobře vidělo a zdálo.
Kterýžto zápis můj do knih černých jest vepsán.
Act. v městě Solnici za purgk. Stanislava Jircháře 30. Aprilis léta 1638.