Pardubice, 8.5.1576
Saloména, dcera nebožtíka Štěpána Vondrova, jsouc puštěna na dvorec, týž den oznámila. Jsouc u Jíry Zběhlíka v Holicích, sem se neřádu dopustila a dítě sobě uhonila. A když sem šla v pondělí velikonoční léta 1575 do stodoly pro slámu, jest ten Jíra Zběhlík, hospodář můj, za mnou šel tam a tu mi pokoje nedal a mne porazil a ústa mi zahradil, abych nekřičala. A tak se mnou tu činil, jak sám chtěl. Skutek cizoložnej se mnou vykonal. A potom se mnou víceji líhajíc, mne obtěžkal. A když sem z stodoli vyšli, žena jeho seděla na prahu a držala ouborek. I udeřila mne s ním a pravila: “Co ste doma navařili, to abyšte taky snědli!” A když sem koliv na trávu šla, vždycky on za mnou šel a zacpavši mi ústa, hned mne porazil a se mnou ten nepořádnej skutek vykonal.
Jiřík Zběhlík z Holic, jsouc puštěn na dvorec, týž den oznámil:
Jest tak, když ona do tý stodoly šla a řekla: “Jíro, poď sem, sou slepice na žitě!” A já šel sem. I jak sem tam vešel, tehdy ona Salomína hodila na mne žitem. A já jsem řekl: “Nech mne, dej mi pokoj! Cos mne pro to zavolala? Uhoníš sobě nětco.” A ona řekla, že se toho, aby se dítěte dopustila, nebojí. A ten sem já s ní ten skutek cizoložnej tu v té stodole vykonal.
Zdání.
Poněvadž se to s přiznání dobrovolného jmenovaná Salomény i také Jiříka Zběhlíka z Holic nachází, že sou spolu cizoložili, zvláště on Zběhlík, maje svou ženu, s níž se pořádně manželsky sňal, hodni sou vedlé práva oba u voboječku pardusu. Však poněvadž jak ona Saloména, tak i on Jiřík Zběhlík, poddanej Jeho Milosti císařský, k správě panu hejtmanovi náležející sou, ráčí-li je tak měkčeji Jeho Milost pan hejtman poručiti o to vytrestati, to buď při tom!
Ta jest též u voboječku pardus měla.
Povídání o právu, výslechu a trestu v Českých dějinách, převážně z 16. a 17. století.
