Aby na ni laskav byl

Nymburk, 17.-18.5.1566
Majdaleny vyznání na trápení v pátek i v sobotu po svaté Žofii léta etc. 66.
Prosila mne Achileska po třikrát sama mluvíc, abych jí nětco poradila, že jest laskava na jednoho člověka. A nechtěla mi oznámiti, na kterého. “Ale on na mne odpolu laskav!” A já jí radila, by vzala ze psa umrlého chlupi a kosti a téhož psa hlavu a z těch kostí aby nastrouhala prachu a to do piva aby dala. A skrze tu hlavu psí aby třikrát prolila a jemu píti dala, že na ni laskav bude. A oznámila, že má muže starého. A tak já sem s ní na tom zůstala, že jí toho mám přinésti. Prodlívala sem tím a nedala se jí toho nic.
It. Achileska oznámila, jsouc k tomu přivolána, když ta jistá Manda na žebříce před ní tažena byla a ty věci jí Elišce Achilesce vůči mluvila.
Achileska se proti tomu ozvala: “Nelži, nelži! Však já mluvila s tebú o koření a ptala sem se tebe, čím si našemu příteli Havlovi dělala, že po tobě nemohl zůstati. A tys pravila, že jakýs koření jemus dávala. Řeklas mi toho koření přinésti; nepřineslas mi nic!”
It.: Též vyznala na Anku, která jest u Zmrzlých, prodává chléb, ale nevím, u koho jest:
Když sem se přídržela nějakého pacholka, říkali mu Kot, i ta Anka tlustá dala mi do hrnce přistrojeného prachu, abych mu dala do piva. Dala sem. A on vypil to pivo a potom na mne laskav byl.
Též ta Anka oznámila mi: že sem to Valentovi také píti dávala.
Přiznala se: Ukradla sem housata na obci. Ta Anka tlustá ode mne je přijala. Když se na ně sedláci ptali, zapřela jich. A chlubila mi se, když šenkovala za Brodem, že od lotrů ledacosi dosáhla. A to mi mluvila v Pístech.
Než táž Anka že jest svého vlastního muže otrávila, až usech, a chtěla ho nožem zabiti. A to proto, že ji trestával, že se Valenty přídrží. A že jest chovávala sobě toho Valentu, když u ní slámu řezával, v lochu a v komoře.
It.: Když byla Anka u Hádkový zjednána na týden, kradla jim suol. Prodávala ji též ženě, u kteréž sem podruží byla, Březince.
Též vyznala na Káču, že jest běhlá žena a že jest nyníčky v Budiměřicích. Tu mi radila o těch čářích a psích srstech a kostech a přinesla mi je, našedši to u Poděbrad. Já sem to Sukovi dávala píti a taky těch srstí s psů.
A ta Káča koupila zrcadlo a dala mi je, abych tím zrcadlem hladila tistu, která se beží, a potom aby se Suk do něho vhlídnul, že na mě laskav bude.
It. vyznala: Co jest Suk od lotrů přijímal, já o tom o všem sem věděla. Říkával Suk i s svú ženú: “Který nechá základu, muož se mu piva dáti. Vyplatí-li, vezme svý.”
A v sobotu jest zahrabána.
Potom jsouc v hrobě, majíc zahrabána býti, mluvila: Co se dotýče Achilesky, že sem ji jak živa nedala nic a neměla ode mne nic.
Při popravě a zahrabání byli sou Jiřík Antošů, rychtář městský, z kuonšeluov Jakub heršták, Michal Pekař.
Actum ut supra.