Kouzla v domácím hospodářství

Nymburk, 24.-29.5.1566
Apoleny vyznání na trápení léta etc. 66 v pátek po Božím vstoupení.
It.: Líhala sem s Valentou z Dobřichova; chodíval ke mně do Ratějic. Dávala sem mu ty piva píti, že na mne laskav byl. A týž sem tý Důře toho piva dala kterého se přídržela, že na ni laskav bude. Ta Důra přinesla mi lžíci, kterou její muož jídal. A já tú lžicí devětkrát piva vzala a třikrát sem je měřila. Když se desátá lžíce přeměří, tehdy bude její a na ni laskav bude.
It.: Též sem dělala, když mi krávy mléko tratily. Ukrojila sem tři topínky; sušila sem je na bzovým uhlí na roště. A ten rošt sem obrátila nohami nahoru a ty topínky sem pouštěla na niti do studnice a pak sem je dávala kravám v syřišti. Říkala sem slova, aby ty krávy měly tolik mlíka, jako tý vody v tý studnici. I mívala sem hned plno mlíka. A majvala sem ty krávy kořením, slove křížek.
It.: Týž mi jeden vovčák dal koření, abych je zakopala mezi vraty, že mi jiní nebudou moci uškoditi. Ale ten vovčák umřel.
It.: Též sem radila jednomu pastuchovi, aby zjednal křtán vlčí a prolil jej vodou a potom tou vodou aby kropil před stádem, že mu vlk ten rok nic nevezme.
It.: Též v Ratěnicích pastuchovi vovce nechtěly ze vsi jíti, jen se kolem točily. A já těm vovcím dělala, že za mnú šly až za ves.
It.: Též koupila sem pláštěk za puol druhý kopy, když sem byla v Ratěnicích. Nevěděla sem, by byl kradený.
It.: Též mi jeden nechal kabátu za pivo. Nevím byl-li jest kradený.
It.: Též sem koupila v Poříčanech peřinu za kopu vod nějakýho muže, ale nevěděla sem, by byla kradená.
It.: Nějaký Petružílka a Duspivo byli u mne v Ratěnicích. Chtěli mi prodati futro, kment, aksamit; měli to v Pístech u Steklého. A já sem toho nechtěla koupiti, neb sem zvěděla, že jest to kradený. Potom mi pověděli, že sou židy na Slízsku oloupili.
It.: Přijala sem …(?) housat kradených vod tý mandy Sukový.
It.: Týž sem koupila konvici cínovú a věděla sem, že jest kradená.
Též sem od nějakého krajčího v šesti bílých groších kus aksamitu …(?) kus barchanu, klubko hedvábí.
Též jakž Manda na trápení vyznala, že jest dví housat ukradla, já sem je od ní přijala a kázala sem jí ukrásti. Oznámila sem jí, že v těch housatech štěstí jmíti budem.
A když se sousedé na mně ptali, zapřela sem jich. Oni přehledávali, nepoznali jich a kradený za mnú zůstaly.
A tak v středu před svatým Duchem jest zahrabána.