Solnice 17., 18., 19.4. a 23., 29., a 30.10.1599
Dorna Aliny Tobiáškový a manželka Matěje Jalovcova.
Léte Páně 1599°, v sobotu po památce vzkříšení od mrtvejch Krista Pána, Dorna, dcera Aliny Tobiáškový, manželka Matěje Jalovcova, jsouc do rathouzu po ohledání žen obeslána, mluvila že to žádná pravda nejní, aby ona dítě jměla míti, než že jakési kule z ní šly a krev. Ženy, které ji ohledávaly, dávaly správu, že jest dítě jměla a že i lůže dítenský z ní vyšlo. Ona se přiznati nechtěla. I jest vězením dostatečně opatřena.
Téhož dne kvíčerou rychtáře za polechčení vězení žádala, a že dítě jměla, přiznala se. A že je v poli a ne v domě zakopala, oznamovala, dokládajíc toho, že nazejtří chce to místo, kde zakopala, ukázati.
Téhož léta v neděli Provodní jest do pole vedena. Tu se přiznala, že je v lese zakopala a že mrtvý měla, berouc to na duši svou. A tak jest též dítě pacholátko od hrobaře v témž místě, kdež ukázala, vykopáno a nešeno do Solnice.
V pondělí po Provodní neděli Dorna, manželka Matěje Janovcova, jsa do raddy přivedena, dotazována byla, měla-li jest to dítě živé. Ona mnohokráte popírala. Až potom po mnohém předukazování ouředníka Jiřího Vrouteckýho z ouřadu jest se přiznala, že jest též dítě pacholátko živé jměla, a když plakalo, že mu ústíčka zahradila a druhou rukou pod hlavu vzala a je tak vzavši na klín, udávila.
A tak po přiznání též dítě pacholátko jest jí v domě rathouzním, aby na ten hroznej mord patřila, ukázáno. A potom s raddou cti hodného kněze Jana, správce církevního, od hrobaře jest pochováno. A ona zase do vězení dána a dostatečně opatřena. S kteréhožto vězení asi po 4 nedělích jest se dobyla. Vidouc nebezpečnost života svého, preč jest utekla.
Téhož léta etc. 99°v sobotu, den památný Severina, táž Dorna jest zase ku právu do Solnice od práva města Chlumce nad Cidlinou na psaní učiněné k žádosti urozeného pána Jana Absolona z ledské a na Uřinovicích, pana poručníka statku sirotčího na Kvasinách, vydána a vězením dostatečným opatřena.
Téhož léta etc. 99°v pátek po památce svatých Šimona a Judy Dorna, dcera Aliny Tobiáškový a manželka Matěje Jalovcova, jsouce k ní osoby radní do vězení šatlavního z poručení Jeho Milosti urozeného pána jana Absolona z Ledské a na Uřinovicích, jakžto pana poručníka statku Jejich Milosti pánův sirotkův z Vlkanova a na Kvasinách, vysláni jsouc dotazována, zná-li se k tomu skutku hroznému, co jest prvé mluvila, jakž napřed poznamenáno jest, což se jí to všecko s přečtením ku paměti přivedlo. Ona to přeslyševče, k tomu ke všemu se přiznala jmenujíc, že jest to děťátko živé měla a je zamordovala a v lese zádušním zakopala. Manžel její že jest o tom nic nevěděl.
Podle téhož jejího přiznání a vyhledání hrozného skutku proti přikázáním božím Dorně od práva města Solnice podle práv a zřízení zemského outrpné právo jest nalezeno a s poručení vrchnosti pro mistra popravího posláno toho dne. Actum za purgmistra matouše Kavky, primasa Daniele Patrčky i jiných radních roku toho.
Při prvním vyznání Dorny.
Téhož dne, jakž nahoře poznamenáno jest, Dorna, manželka Matěje Jalovcova, jsa útrpným právem tázána oznámila:
- sem přiznala: Že jest bylo v středu, a šaty jsem prala. A tu jest ve mě puklo, jako bych ořech rozrazil. Vtom jsem dítě měla. Bylo v komoře a já sem je tu hned zakopala, protože jsem se muže bála a že živé nebylo.
- Jsouc trápena vyznala: Že jsem je měla živé děťátko a je vzavši za jednu ručičku a druhou za krček, jsem je zardousila a zamordovala. Jináč není. Ale manžel můj jest o tom nic nevěděl.
- Jsouc trápena a dotazována, proč jest to činila, přiznala se: Že již nevím hříšná žena, co pověděti. Že jsem se bála manžela svého, že mi vždycky mluvíval: “Co budem činiti! Vo tu spravedlnost vo všecku přijdeme!” A přátelé manžela mého vždycky mně tím utrhujíc voči vytejkali, se mnou se vadili.
Více že neví co mluviti, nežli by pravda nebyla. On jest o tom mordu manžel nic nevěděl. Na tom chci umříti a smrt sobě žádám, třebas dnešního dne.
Byl přítomen vslanej na místě urozeného pána Jana Absolona z Ledský a na Uřinovicích jakožto vrchnosti její urozený pán Václav Tluxa, ouředník toho času statků Jich Milosti pánův sirotkův z Vlkanova a Kvasinách. - Nazejtří, v sobotu po památce Šimona a Judy, když k ní opět s poručení vrchnosti vysláno bylo, aby na svej duši nic nezanechávala, ale raději věrnou pravdu oznámila, chceši většího trápení ujíti, prosíc pro Boha a milosrdenství boží, aby již více nebyla trápena, že neví jinšího co mluviti, než což sem včera mluvila před trápením i na trápení i po trápení. Než jsem to děťátko živé jměla a je jsem zamordovala. To na svou duši beru. A když jest tělo hřešilo, aby také zase i trpělo. Na tom chci umříti.
Ortel právní
Podlé vyznání Dorny Tobiáškový, manželky Matěje Jalovcova, k smrti vynešen.
Tu my purgmistr a radda města Solnice, přeslyševsi vyznání Dorny, dcery Aliny Tobiáškový a manželky Matěje Jalovcova, takto o tom ortel s práva svého, podlé práv a zřízení zemských, toho všeho bedlivě povážívše, vypovídáme: že jistá Dorna pro zamordování a zaškrcení svého vlastního plodu a krve, totiž dítěte, a v lese jeho zakopání má za ten hroznej a hanebnej skutek přestoupením přikázání božích zahrabáním za živa a kolem probitím strestána a usmrcena bejti.
Act. za purgmistra toho času Matouše kavky, primasa Daniele Patrčky a jiných radních roku toho.
V sobotu po památce svatého Šimona a Judy podlé tohoto ortele poprava jest vykonána. I na tom jest umřela, co jest před trápením i na trápení i po trápení mluvila, jsouc od rychtáře dotazována na místě popravním. V hodin 19 (stř. čas) konec jest svůj vzala. Léta etc.99°.