Prostředky k vyhánění plodu

Dobruška, 13.7.1593
Vyznání Káči, dcery Rozumčíný z Kounova, na trápení i po trápení; a na tom umřela.
Káča, Rozumčina dcera, pravila k Votroubkový pod Horou v lese:
Pamatuješ-li, Káčo cos mluvila, že se koření najíti může k takovému vyhnání dítěte? Káčo, když ty budeš v těch místech, budeš více praviti! Tys mi dávala píti a koláč si mi posejpala. A jednous mi toho koláče dala a hned sem ho zbyla. A pravilas, že máš černý knížky: když je otevřeš, nepovíme-liť pravdy, že nám čert hlavu strhne.
It.: Mlynář, ten mi pravil, jestli mi Votroubková od toho pomůže, že jí zaplatí; a co mi koliv dá, abych užívala. A touhodni pondělí jsem toho zbyla. A bylo živý. Šatkou jsem mu hrdýlko zavázala a plakalo. Jest v chlívě pod podlahou, v kterým krav není.
A přišel ke mně ten mlynář jedný noci třikrát a potom, když mohl přístup míti. Neb od toho roku se mnou líhal, jak sucho bylo.
It.: Pravila sem Votroubkový, že budu toho koření užívati, a bude-li mi naplat, že jí chci nětco dáti, aby se toho lidé nedověděli. A kázala mi, abych se šetřila a mezi lidi nechodila. V Květnou neděli pravila mi, že se to může opatřiti, a v Bílou sobotu dala mi koláče. Potom přišla na mne dloba, jako bych šla na potřebu. A pak sem to zbyla. A mlynář jí prosil, aby mi koření koupila, a co mi koliv dá, abych to přijala. A dal jí na to 4 gr. neb jest Votroubková věděla, že sem s těžkým životem, neb sama tomu mlynáři o tom povídala. A on jí prosil: “Můžeš-li jí co spomoci, učiň! Já tobě zaplatím.” Oh, tím jest ona vinna! A nevím, proč jsem nemohla mluviti a povídati tak jako nyní. Potom, jako by mi co velelo, když jsem mu to hrdýlko zavázala, abych mu je zase odvázala. Protož, nežli bych měla věčný muky trpěti, již teď před vámi všemi vyznávám.

Nález.
Tu my, purgmistr a rada města Dobrušky, pováživše, že jest se skutku nešlechetného, cizoložstva i mordu, dopustila a robátko, kteréž jest měla, živé zabila: pro vejstrahu a ku příkladu jiným podlé práva za živa zahrabána a kolem probita býti má. Dále v milosti i v nemilosti Jich Milostí zůstává.
Actum nálezu po s. Kiliánu léta 1593.