Klekla jsem mu na hlavu

Kutná Hora, 21.9.1552
Anna kuchařka, jinak chůva, vyznala na svém trápení:
Že sem to dítě na prahu měla v komoře. A když zaplakalo, padla sem mu kolenem na hlavu. A potom sem je obvinula v košili a vložila sem je pod peřinu na lůže.
A měla sem je s Kučerou, který v Praze dělá. A scházeli sme se u Vojtka ševce. Sama o tom Vojtková věděla i s cerou svou.
Týž vyznala: že já nevím, věděly-li sou ty báby, že sem já břichatá, či nevěděly.
A na tom smím umříti, že žádným jiným než s tím Kučerou. A ještě tam mám váčku listy, ktery mně poslal.
A na tom na všem umřela pod zemí probita souc kolem tu středu před svatým Václavem léta itc. LII°.